Zpráva Anthropic vychází z anonymizovaného vzorku 2 milionů reálných rozhovorů z bezplatné i placené verze Claude z listopadu 2025. Autoři se nesoustředí jen na to, jak často se AI používá, ale hlavně na to, k čemu konkrétně slouží a jak spolehlivě úkol dokončí. Zavádějí proto sadu ukazatelů, které mapují typ úkolu, jeho náročnost, potřebnou úroveň znalostí i míru autonomie, kterou uživatel AI přenechá.
Podle zjištění může už dnes čtyřicet devět procent pracovních pozic využít AI alespoň u čtvrtiny dílčích úkolů, což je nárůst o třináct procentních bodů oproti začátku roku 2025. Používání však není rozložené rovnoměrně: nejvíc se soustředí na úkoly spojené s programováním a další činnosti, které obvykle vyžadují vyšší kvalifikaci. Studie zároveň upozorňuje, že AI může pracovníky „posilovat“, ale někde naopak „odkvalifikovávat“ – u některých profesí ubírá nejnáročnější části práce, jinde bere rutinu.
Zpráva popisuje i rozdíly mezi zeměmi. V bohatších státech se AI používá častěji a ve větší míře pro práci i běžné osobní úkoly, zatímco v chudších zemích převažuje vzdělávací využití. Podle autorů to odráží různé fáze adopce: někde je AI už „každodenním nástrojem“, jinde spíš pomůckou pro učení.
Důležité je také to, zda lidé AI nechávají úkol udělat „na jeden zátah“, nebo s ní spolupracují. Na webu Claude tvořily „posilující“ úlohy, tedy společné psaní a úpravy, padesát dva procent pracovních konverzací, což je pokles o pět procentních bodů oproti lednu předchozího roku. Studie současně varuje, že u delších a složitějších úkolů klesá úspěšnost Claude, a tím i reálná úspora času, protože roste potřeba lidské kontroly a oprav.
