Rok trvalo, než soudci čtyř vítězných mocností, tedy Sovětského svazu, USA, Velké Británie a Francie, dostali na šibenici hlavní představitele nacistické moci, kteří byli odpovědni za hrůzy druhé světové války. 1. října 1946, tedy přesně před 77 lety, bylo po všem. Dvanáct hitlerovských pohlaváru si vyslechlo trest smrti. Další zamířili do žaláře na doživotí či na dlouhá léta. Ačkoliv byl ve své době rozsudek považován za příliš mírný, kdy zejména Sověti chtěli provaz pro všechny obžalované, historici se shodují, že byl zcela podle regulí mezinárodního práva.
Hrdelnímu trestu se vyhl například nástupce Adolfa Hitlera ve funkci hlavy Třetí říše Karl Dönitz, který dostal pouhých 10 let, ale i doživotně odsouzený vůdce NSDAP Rudolf Hess, ministr zbrojní výroby Albert Speer či první protektor Čech a Moravy Konstantin von Neurath. Prezident říšské banky Hjalmar Schacht, vedoucí říšského rozhlasu Hans Fritzsche a bývalý kancléř Franz von Papen byli dokonce osvobozeni.
Proces, který od 20. listopadu 1945 do 1. října 1946 probíhal v norimberském Justičním paláci, kdy několik let předtím byly schváleny Hitlerovy zmocňovací zákony, výrazně ovlivnil mezinárodní trestní právo. Dal podnět k myšlence na vytvoření mezinárodního soudu, k němuž však došlo až o více než padesát let později.
Kdo dostal v Norimberku trest smrti?
Hermann Göring, velitel Luftwaffe
Martin Bormann, tajemník Adolfa Hitlera
Joachim von Ribbentrop , ministr zahraničí
Wilhelm Keitel, náčelník štábu vrchního velení
Ernst Kaltenbrunner, šéf bezpečnostní služby
Alfred Rosenberg, ministr pro okupovaná východní území
Hans Frank, guvernér Polska
Julius Streicher, vydavatel protižidovského listu Der Stürmer
Fritz Sauckel, zmocněnec pro nasazení pracovních sil
Alfred Jodl, náčelník Operačního štábu
Wilhelm Frick, ministr vnitra
Atrhur Seyss-Inquart, guvernér Rakouska
