Výzkumné týmy z Akademie věd a Univerzity Karlovy odhalily mechanismus, který umožňuje buněčným kulturám tabáku růst bez jinak nezbytného hormonu auxinu. Jde o unikátní příklad rychlé „evoluce ve zkumavce“, který může podpořit vývoj nových biotechnologií.
Britští vědci zjistili, že desítky chemických látek běžně přítomných v potravinách, vodě či domácnosti narušují růst prospěšných střevních bakterií. To může ovlivnit zdraví a zvýšit riziko nemocí.
Mykologové zjistili, že sedm kmenů vedených pod jedním názvem je ve skutečnosti sedm různých druhů. Zjištění může mít dopad na výzkum i databáze po celém světě.
Tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR vytvořil první ucelenou mapu DNA prvků, které na dálku řídí aktivitu genů v ječmeni. Objev zveřejněný v časopise Cell Genomics může urychlit vývoj odolnějších a výnosnějších odrůd obilovin.
Tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zjistil, že bakterie rodu Bordetella mění tvar svého infekčního aparátu podle prostředí. Tento objev přináší nové poznatky o průběhu infekce a může pomoci při vývoji účinnějších léků i prevenci onemocnění.
Nobelovu cenu v oblasti medicíny získala za výzkum imunitního systému trojice vědců: Mary E. Brunkow, Fred Ramsdell a Shimon Sakaguchi.
Tým vědců z oregonské univerzity vytvořil z lidské kožní buňky životadárné vajíčko. Do budoucna by tato inovativní metoda mohla pomoci neplodným ženám, ale také párům stejného pohlaví. Potřeba je však dalších výzkumů.
Vulkanologové chtějí k předpovídání erupcí využít matematické modely. Podle vědců je nutné chápat sopky jako složité systémy podobné počasí, což by mohlo zvýšit přesnost prognóz i usnadnit hledání ložisek surovin.
Biologické hodiny v mozku nejsou řízeny jen střídáním dne a noci.