Latinskou Ameriku svírá extrémní počasí
Rok 2024 přinesl Latinské Americe a Karibiku ničivé hurikány, požáry, záplavy i sucho. Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) varuje, že změny klimatu stále zhoršují podmínky pro miliony lidí.
Rok 2024 přinesl Latinské Americe a Karibiku ničivé hurikány, požáry, záplavy i sucho. Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) varuje, že změny klimatu stále zhoršují podmínky pro miliony lidí.
Loňský rok přepsal klimatické dějiny Evropy. Rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření a přinesl extrémy, které zasáhly téměř každý kout kontinentu.
Rostoucí teploty a vlhkost podporují šíření nebezpečných mykotoxinů, které ohrožují lidské zdraví.
Globální oteplování přivede s největší pravděpodobností do konce tohoto století většinu průměrných lidí po celém světě na mizinu. Kvůli rostoucím teplotám budeme téměř o polovinu chudší.
Arktický led dosáhl nejslabšího zimního vrcholu za posledních 47 let, což je alarmující známka klimatických změn.
Globální hladina moří v roce 2024 rostla rychleji, než předpovídaly modely. Podle studie vedené NASA za tím stojí extrémní oteplování oceánů a tání ledovců. Tempo vzestupu se oproti minulým letům výrazně zrychlilo.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila zprávu, která upozorňuje na nutnost účinnějších opatření pro kontrolu emisí metanu v Evropě i na globální úrovni.
Nově objevená jednobuněčná jasně modrozelená mořská sinice může hrát podle biologů jednu z klíčových rolí v boji s klimatickou krizí. Dokáže totiž pojmout enormní množství oxidu uhličitého.
Stromy, keře, květiny a další zeleň postupně ztrácí schopnost pohlcovat oxid uhličitý. V roce 2008 absorpce dosáhla svého maxima a od té doby neustále klesá.
Evropská unie zatím nedosahuje svých klimatických a environmentálních cílů pro rok 2030. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je nutné razantněji podpořit oběhové hospodářství, chránit biodiverzitu a snížit spotřební stopu.