Tým CzechGlobe vytvořil spolu s americkými kolegy první celosvětový monitoring, který v reálném čase sleduje projevy sucha a jeho dopady. Nový systém využívá čtrnáct jazyků a kombinuje práci odborníků s umělou inteligencí.
Tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR vytvořil první ucelenou mapu DNA prvků, které na dálku řídí aktivitu genů v ječmeni. Objev zveřejněný v časopise Cell Genomics může urychlit vývoj odolnějších a výnosnějších odrůd obilovin.
Tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zjistil, že bakterie rodu Bordetella mění tvar svého infekčního aparátu podle prostředí. Tento objev přináší nové poznatky o průběhu infekce a může pomoci při vývoji účinnějších léků i prevenci onemocnění.
Čeští vědci popsali metodu, která během čtyř minut vytvoří v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Za týden tak vyrobí materiál, na který by dosavadní postupy potřebovaly více než 40 let.
Mykologové z Akademie věd popsali dosud neznámé druhy mikroskopických hub z české přírody. Zjistili, že jejich vliv nekončí u rozkladu dřeva – podílejí se i na zdraví půdy a koloběhu živin.
Čeští a korejští vědci chtějí objevit mikroorganismy, které zvýší produkci cenných látek z rostlin. Jejich společný projekt propojí chytré farmy s biologií a využije umělou inteligenci.
Takzvaný norovirus je jednou z nejčastějších příčin střevních problémů. Každoročně se s ním potýkají stovky milionů lidí po celém světě, jde totiž o velmi nakažlivý virus. Čeští vědci se nyní snaží odhalit, jak se norovirus šíří.
Jaký je přesný čas? Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni pomáhali vyvinout zařízení, které určuje takzvaný extrémně přesný čas. Ten má velký význam například v energetice, finančním sektoru nebo v navigaci.
Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) schválil 29 projektů na podporu návratu vědeckých pracovníků po kariérních přestávkách.
Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalil dva dosud považované za chybějící geny ptačí protivirové imunity – IRF3 a IRF9.