Poté, co stovky tisíc Němců protestovaly o víkendu proti straně AfD a jejímu plánu na tvrdší zacházení s migranty, vystrkuje drápky i zmíněná krajně pravicová partaj. Dokonce mluví o odchodu Německa z Evropské unie.
Na konzervativní sociální a národoveckou zahraniční politiku cílí nové sdružení protřelé političky Sahry Wagenknecht. To může na německé politické scéně udělat pořádný vítr.
V Bundestagu bude podle opoziční křesťanskodemokratické CDU brzy zasedat islamistická klika. Pomoci jí v tom má zákon, který připravuje současná německá vláda.
Hlasy po předčasných volbách v Německu sílí. Současná koalice má totiž historicky nejnižší podporu a ke slovu se dostává opozice, kterou představuje konzervativní CSU a krajně pravicová AfD.
Německo dá příští rok Ukrajině osm miliard eur, to je téměř 200 miliard korun. Je to dvakrát tolik, než se původně plánovalo.
Průzkum agentury INSA ukázal, že Němci touží po změně. Představil i volební preference, kde vede křesťansko-demokratická CDU následována radikály z AfD. Strany vládní koalice zažívají volný pád.
Shell a další společnosti nechtějí utlumit těžbu. Ekologové a politici strany Zelených mluví o klimatickém zločinu.
"Už to zkoušeli vaši dědové a jak to dopadlo. Obrovské utrpení a ruské tanky v Berlíně." Německá AfD kritizuje pomoc Ukrajině a u voličů s tím slaví úspěch.