Loňské výdaje na obranu posunuly Česko těsně nad dvě procenta HDP, část peněz ale pochází z dalších státních institucí. Uznání konečné částky bude záviset na stanovisku Severoatlantické aliance.
Dánsko bije na poplach. Vojenská rozvědka varuje před rostoucími hrozbami, sabotáží i tajnými operacemi v zemi. Podle zpravodajské služby nejde o náhodu, ale o cílený tlak, který má destabilizovat situaci v zemi.
Německo udělalo další krok ke kýženému cíli, vybudování největší armády v Evropě. Bundestag schválil zákon o vojenské službě.
Nákup zbraní a posílení protivzdušné obrany, to je plán Tchaj-wanu na ochranu před Čínou. Náklady na obranu proto výrazně vzrostou.
Koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů výtek prezidenta Pavla neuposlechne. Do svého prohlášení nehrne statě o Ukrajině a Rusko.
Do konce desetiletky chce Německo dávat 3,5 procent HDP na obranu. Jedním z největších výdajů bude nákup amerických stíhaček F-35.
Německo chystá masivní nákup obrněných vozidel. Kritici však tvrdí, že dramaticky se zvyšující výdaje na obranu mohou zasadit nezdravé ekonomice velkou ránu.
Španělé jsou Trumpovi trnem v oku kvůli svým zaostávajícím výdajům na obranu. Navrhl dokonce jejich konec v NATO.
Vedení hnutí ANO uvedlo, že rozpočet, který připravila vláda Petra Fialy dostává trhliny. Chybí v něm mnohem více peněz než se počítalo.
V loňském roce se podle Řehky do armády přihlásil rekordní počet lidí. Ve stavu však chybí stále zhruba 12 tisíc vojáků. Navíc kvůli ruským provokacím a stálé hrozbě je podle něho třeba dalších investic do resortu obrany