Vědci nyní tvrdí, že Europě život není možný. Detailní odpovědi by měla přinést až mise sondy Europa Clipper, kterou NASA vyslala do vesmíru v roce 2024 a která má od roku 2031 zkoumat, zda je tento vzdálený svět skutečně obyvatelný.
Podle mořských biologů by mohli mít v budoucnu žraloci velký problém s lovem. Stále kyselejší mořská voda jim totiž ničí zuby.
Úplný kolaps Atlantické meridionální cirkulace – obřího oceánského systému proudění vody, je mnohem větší hrozbou, než se vědci doposud domnívali.
Kyselost moří a oceánů dosáhla rekordní úrovně. Fatální následky to může mít pro řadu živočichů a rostlin.
Velká část oceánského dna zůstává záhadou – lidé viděli méně než tisícinu procenta jeho rozlohy.
Zpomalení antarktického proudu by mohlo výrazně ovlivnit život v oceánu. Na svědomí bude mít i další tání ledovců.
Mars nebyl pravděpodobně vždy nehostinnou a vyprahlou planetou. Podle vědců měl kdysi dávno nejen řeky, ale také obrovský oceán.
Před třemi miliardami let byly na Marsu řeky i oceány. Voda se však během věku skryla hluboko pod povrch planety.
Nikdy nebyla oceánská voda u australských břehů tak teplá jako nyní. Tento stav může mít nedozírné důsledky.
Krabi poustevníci si musí chránit své měkké břicho v ulitách. V poslední době začali v této roli používat plasty a další antropogenní materiály, jak uvádějí vědci z Varšavské univerzity a Poznaňské zemědělské univerzity.