Severoatlantická aliance zahájila plánování nové vojenské aktivity v Arktidě v citlivém okamžiku, zvyšujícího se napětí kolem Grónska. Největší arktický ostrov se dostal do centra pozornosti kvůli snahám Donalda Trumpa o jeho začlenění pod Spojené státy.
Donald Trump náhle stáhl hrozbu zavedení cel na dovoz z Evropy. Učinil tak po jednání s šéfem NATO Markem Ruttem a své rozhodnutí opřel o neurčitou „rámcovou dohodu“ ke Grónsku, jejíž obsah zůstává nejasný.
Americký prezident Donald Trump chce na Světovém ekonomickém fóru v Davosu znovu otevřít téma získání Grónska pro Spojené státy. Jeho plán, který vyvolává silný odpor v Evropě a obavy uvnitř NATO, hrozí dalším ochlazením vztahů mezi USA a jejich spojenci.
Za každou cenu do unie a NATO. Moldavská prezidentka by byla kvůli tomu ochotná zahodit suverenitu a stát se součástí Rumunska.
Londýn s Berlínem plánují posílit vojenskou přítomnost v Grónsku v rámci NATO, aby demonstrovaly zájem o arktickou bezpečnost. Napětí vyvolala Trumpova tvrzení o ruské a čínské aktivitě, Dánsko a Grónsko však trvají na své suverenitě.
Napětí kolem Grónska znovu zesílilo po výrocích z Washingtonu, které zpochybnily současné uspořádání v Arktidě. Evropa nyní reagovala jednotně a zdůraznila, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé a Dánsko.
Loňské výdaje na obranu posunuly Česko těsně nad dvě procenta HDP, část peněz ale pochází z dalších státních institucí. Uznání konečné částky bude záviset na stanovisku Severoatlantické aliance.
Spojené státy navrhly Kyjevu bezpečnostní záruky podobné NATO. Sporná území však zůstávají hlavním kamenem úrazu.
Letadlo s Volodymyrem Zelenským už přistálo v Berlíně, kde bude jednat o možnostech mírového řešení konfliktu, včetně právně závazných bezpečnostních záruk. Ty by podle něj mohly nahradit členství Ukrajiny v NATO, a řešení sporného statusu Donbasu.
Obranyschopnost Slovenska je podle premiéra Roberta Fica prý kvůli předchozím vládám nízká. Požádal proto NATO o větší ochranu vzdušného prostoru.