Německo se stále omlouvá za minulost. Odškodní 40 tisíc polských obětí nacismu
Polsko by konečně od Německa mohlo dostat další odškodnění za druhou světovou válku. Týkat by se mělo zhruba 40 tisíc lidí.
Polsko by konečně od Německa mohlo dostat další odškodnění za druhou světovou válku. Týkat by se mělo zhruba 40 tisíc lidí.
Krajně pravicová strana AfD ráda používá odkazy na nacistickou dobu. Získává si tím radikálnější příznivce, ovšem je trnem v oku úřadům, háklivých na tuto epizodu německých dějin.
Německé fotbalové úřady pracují intenzivně na změně designu číslic na národních dresech. Některé z nich vedle sebe podle kritiků připomínají runy užívané jednotkami SS.
Dnes si sice Anders Breivik říká Fjotolf Hansen, ovšem to nic nemění na faktu, že musí ve věznici, kde si odpykává za masakr z roku 2011 trest, zůstat v izolaci. Soud jeho žalobu na stát zamítl.
Celou válku Ervín Hoida bojoval na západě, za což ho v poválečném Československu čekaly trable. Odešel proto do Anglie, kde nyní zemřel ve věku 105 let.
Přesně před 94 lety se narodila Taťjana Savičevová, jejíž zápisky v deníku během blokády Leningradu pomohly usvědčit nacistické pohlaváry z válečných zločinů a genocidy. Sama se však konce války nedočkala.
Ve věku 100 let zemřel někdejší americký ministr zahraničí a jeden z nejvlivnějších politiků druhé poloviny dvacátého století Henry Kissinger. Okolnosti úmrtí zatím nejsou známy.
Oč jsou ateliéry na Barrandově proslulejší, o to pohnutější život zažil jejich zakladatel Miloš Havel. Nechyběla v něm ani emigrace a komunistický žalář.
Křišťálová noc, progrom proti Židům v roce 1938, měl za důsledek konečné řešení židovské otázky a holocaust. Antisemitské nálady lomcují ale i dnešním Německem.
Socha Julia Fučíka se ve Vsetíně vrátila na veřejný prostor. Starosta města Jiří Čunek řekl, že každý, kdo bojoval s nacismem, byl hrdina a až potom komunista.