Napětí kolem Grónska znovu zesílilo po výrocích z Washingtonu, které zpochybnily současné uspořádání v Arktidě. Evropa nyní reagovala jednotně a zdůraznila, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé a Dánsko.
Andreji Babišovi se z pařížského jednání nepodařilo přivézt zásadní průlom, přesto jeho vystoupení vzbudilo pozornost. Ne kvůli debatám o míru na Ukrajině, ale kvůli výroku, s nímž poprvé ustoupil od své dřívější kritiky muniční iniciativy.
Andrej Babiš se poprvé zúčastní jednání koalice zemí podporujících Ukrajinu, kde se budou řešit bezpečnostní záruky a poválečná obnova země. Setkání přichází v době, kdy českou politiku rozvířil novoroční projev Tomia Okamury, kritizující podporu Kyjeva.
Ukrajina svolává urgentní jednání svých spojenců, zatímco USA i Rusko tlačí vlastní návrhy na ukončení války. Diplomatické úsilí tak sílí ve chvíli, kdy situace na bojištích nejeví známky zklidnění.
Tématem číslo jedna u dnešního jednání v Bílém domě bude územní uspořádání na východě Ukrajiny. Poslední schůzka Trumpa a Zelenského na témže místě dopadla fiaskem, po němž americký prezident svého ukrajinského protějška vyhodil z Oválné pracovny.
Koalice ochotných znovu deklaruje odhodlání stát za Ukrajinou. Po podepsání příměří by mohla vyslat na východ Evropy až 50 tisíc vojáků.
Rusko neoficiálně odmítlo příměří, které v Kyjevě dohodla s ukrajinskou stranou takzvaná koalice ochotných. Místo toho Putin navrhuje přímá jednání v Turecku.
Rusko se zatím k prohlášení Ukrajiny a evropské koalice ochotných nevyjádřilo. Spojené státy už ale dostaly informaci, že příměří by podle dohody v Kyjevě, mělo začít platit v pondělí.
Slova prezidenta Petra Pavla o vyslání českých vojáků na Ukrajinu, vzbudila i řadu odmítavých reakcí. Česká republika je součástí koalice ochotných, připomíná však šéf Pražského hradu.