Poté, co Donald Trump oznámil, že se hodlá sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, otočil i Volodymyr Zelenskyj. Taková jednání připouští, ale zároveň mluví o nutnosti Ukrajiny vlastnit jaderné zbraně.
Írán výrazně zvýšil zásoby uranu obohaceného na 60 procent, což ho přibližuje k hranici potřebné pro výrobu jaderné zbraně.
Pokud Ukrajinci použijí americké zbraně dlouhého doletu na ruském území, bude to Moskva považovat za vstup Spojených států do války. Dokonce hrozí i jaderným konfliktem,
Vladimir Putin chce mít zbraně připravené k využití, ačkoliv jejich nasazení zatím nezvažuje. Stejně jako Spojené státy odmítají Ukrajině dát střely, které by mohly zasáhnout i Moskvu.
Nobelovu cenu dostala japonská organizace brojící proti jaderným zbraním. Výbor jí dal přednost před Zelenskym i Trumpem.
Írán výrazně zvýšil zásoby uranu obohaceného na téměř zbraňovou úroveň, upozorňuje zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Tento krok zvyšuje napětí v regionu i obavy z možné výroby jaderných zbraní.
Čína v uplynulém roce výrazně zvýšila svůj jaderný arzenál, a to z 410 na 500 hlavic, jak uvádí zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI).
Francouzská armáda úspěšně otestovala raketu, která je schopná nést jaderné hlavice. Její akce má být především vzkaz Rusku, které v minulých dnech započalo vlastní vojenské cvičení zaměřené zejména na jaderné zbraně.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil současné cvičení, které má ukázat hrozbu jaderné katastrofy Západu. Manévry jsou i na anektovaných územích Ukrajiny.
Rusko si jako každoročně připomíná Den vítězství, tedy konec druhé světová války. Vladimir Putin však v projevu zvolil témata současnější.