Přesně 30. června 1905 zveřejnil Albert Einstein v časopise Annalen der Physik práci, která navždy změnila pohled na čas a prostor. Teorie speciální relativity rozbila staletí platné Newtonovy zákony.
30. června 1520 prchala vojska Hernána Cortése z aztécké metropole Tenochtitlánu, zatímco je Aztekové zmasakrovali a desítky Španělů se utopily i s poklady v jezeře. „La Noche Triste“ – noc smutku – znamenala zlom v dobývání říše, která krátce nato padla.
Americký Kongres přijal v roce 1910 tzv. Mannův zákon, který měl bojovat proti prostituci. Ve skutečnosti však kriminalizoval i dobrovolné vztahy nebo rasově smíšené svazky. Zákon se stal nástrojem morálního dohledu i diskriminace.
Legendární Věstonická venuše opustila trezor a po letech se znovu představí veřejnosti. Od 20. června je k vidění v Dietrichsteinském paláci v Brně.
Americká 10. armáda ukončila 22. června 1945 jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války na Okinawě. Japonský velitel obrany generál Mitsuru Ushijima raději zvolil smrt než kapitulaci.
19. června 1865 dorazily do texaského Galvestonu unijní jednotky s oznámením, že občanská válka skončila a otroctví v USA je zrušeno. Tento den, známý jako Juneteenth, se stal symbolem osvobození a boje za svobodu pro miliony Afroameričanů.
Dne 18. června 1815 utrpěl Napoleon Bonaparte drtivou porážku u belgického Waterloo. Bitva, v níž proti němu stanul vévoda z Wellingtonu a pruské jednotky, znamenala definitivní konec Napoleonovy vlády i jeho imperiálních ambicí.
Sedmnáctého června 1885 připlulo do newyorského přístavu přes 200 beden. V nich byla rozložená Socha svobody – dar od Francie symbolizující svobodu, demokracii a přátelství.
Psal se 15. červen 1215, když anglický král Jan Bezzemek pod nátlakem šlechty podepsal Magna Chartu – dokument, který měl uklidnit vzpouru a zajistit práva baronům i církvi. Magna Charta se stala symbolem právního státu a základem budoucí demokracie.
V roce 1935 v americkém Akronu položili dva bývalí alkoholici základy programu Anonymních alkoholiků.