Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a exministr obrany Joav Galant nemůžou už vycestovat do 120 zemí. Hrozí jim tam zatčení na základě právě vydaného mezinárodního zatykače.
Dva pákistánští politici měli vyhrožovat nizozemského politikovi Geertu Wildersovi vraždou. I přes odsouzení do vězení nepůjdou.
K zatčení pravděpodobně nedojde, přesto je Mongolsko první zemí uznávající jurisdikci Mezinárodního trestního soudu, kterou Vladimir Putin navštíví od vydání zatykače.
Další ruští pohlaváři by se měli zpovídat před Mezinárodním trestním soudem. Ten vydal zatykač na Sergeje Šojgua a Valerije Gerasimova.
Na ruském webu se nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Celou věcí se už zabývá i Bílý dům.
Přestože přístup Německa k Izraeli je kvůli dávným hrůzám holokaustu velice opatrný, nyní Berlín přiznává, že Benjamina Netanjahua by haagskému soudu vydal. Amerika však kvůli zatykači už chystá sankce.
Na Benjamina Netanjahua a šéfy Hamásu bude vydaný zatykač, o který požádal hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Ten je viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Jihoafričtí právníci dostali svou žalobu na izraelské počínání v Pásmu Gazy až k soudu v Haagu. Mluví o genocidě, kterou přímo podporují špičky Židovského státu.
Pravděpodobně je to odplata za to, že si Mezinárodní trestní soud dovolil vydat zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho pravou ruku pro únosy dětí z Ukrajiny Mariji Lvovu-Belovovu.
Urychlit a zefektivnit práci při vyšetřování zločinů páchaných Ruskem na Ukrajinském území má mezinárodní vyšetřovací komise, která vznikla v Haagu.