Nová studie z Mexika přináší překvapivé zjištění. Největší riziko úmrtí v důsledku horka nesou mladí lidé ve věku 18 až 35 let, nikoliv senioři. Výsledky mění dosavadní pohled na zranitelnost vůči extrémním teplotám.
Dramatické klimatické změny mění ekosystém Arktidy. Oblast, která po staletí pohlcovala emise, nyní přispívá k jejich růstu. Odborníci varují před globálními důsledky.
Nedostatek pitné vody, suchá půda neschopná pojmout dešťovou vodu, rapidní úbytky vypěstovaných plodin, hlad a bída. Tak nějak by mohl vypadat do pár desítek let celý náš svět.
Arktický oceán může zaznamenat svůj první bezledovcový den do roku 2030, možná už v roce 2027. Vědci varují, že tento milník je nevyhnutelný a zásadně ovlivní klima i ekosystémy na Zemi.
Česká republika posiluje opatření proti emisím fluorovaných skleníkových plynů (F-plynů), které výrazně přispívají ke globálnímu oteplování.
Rok 2024 přepisuje teplotní historii Česka. Poprvé od začátku měření v 18. století by měla roční průměrná teplota přesáhnout deset stupňů Celsia.
Emise metanu rostly za posledních pět let rychleji než v jakémkoli jiném zaznamenaném období. Viníkem jsou tropické mokřady.
V příštích letech chce Praha vysázet 900 stromů. Půjde především o druhy, které nejsou pro naše klimatické podmínky příliš typické. Město chce otestovat, které stromy u nás obstojí v boji proti oteplování a zvládnou změny klimatu.
Vědci jsou si téměř jisti, že rok 2024 bude nejteplejším rokem, který kdy byl zaznamenán. Globální průměrná teplota je o 0,71 °C vyšší než průměr z let 1991 až 2020, a to i po rekordně teplém létě.
Podle expertů se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za poslední dvě desetiletí zvýšily o více než 10 procent.