Přestože historiky je Sovětský svaz považován za hlavního vítěze v druhé světové válce, oslavy 80 let od jejího konce se v Německu obejdou bez zástupců Ruska a Běloruska. Překážkou je současná válka na Ukrajině.
Ve funkci nejmocnějšího muže Běloruska sedí Alexandr Lukašenko už před 30 let. Pro další období složil nyní prezidentské slib.
Evropská unie se dohodla na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám, což bylo potvrzeno v pátek.
Mírový summit by se, podle přání prezidenta Alexandra Lukašenka, mohl konat v Bělorusku. Se stejnou nabídkou však už přišlo i Slovensko.
Alexandra Lukašenka s Vladimirem Putinem pojí řada věcí. Jednou z nich je i podobný průběh a výsledek prezidentských voleb.
Minulé prezidentské volby provázely velké nepokoje v hlavním městě Minsku.. Při těch dnešních se už o vítězství Alexandra Lukašenka nepochybuje.
Polský premiér Donald Tusk označil ochranu hranic za „svatou povinnost“, zatímco humanitární organizace varují před důsledky této politiky.
Bělorusko pustí dvacet politických vězňů. Informoval o tom sám prezident Aleyandr Lukašenko během své účasti na Nejvyšší euroasijské ekonomické radě v ruském letovisku Igora v Leningradské oblasti.
Bude mít Bělorusko po 30 letech jiného prezidenta nebo zůstane ve funkci Alexandr Lukašenko? To se rozhodne na konci ledna.
Žádné právo na azyl, takové je současná rétorika polské vlády. Na bedra kabinetu už začala dopadat kritika od lidskoprávních neziskovek.