Výzkumné týmy z Akademie věd a Univerzity Karlovy odhalily mechanismus, který umožňuje buněčným kulturám tabáku růst bez jinak nezbytného hormonu auxinu. Jde o unikátní příklad rychlé „evoluce ve zkumavce“, který může podpořit vývoj nových biotechnologií.
Tým z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd detailně popsal mechanismus, díky němuž buňky opravují DNA poškozenou toxickým acetaldehydem vznikajícím po požití alkoholu. Výzkum objasňuje, proč může i malé množství alkoholu zvyšovat riziko rakovi
Tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd zjistil, že bakterie rodu Bordetella mění tvar svého infekčního aparátu podle prostředí. Tento objev přináší nové poznatky o průběhu infekce a může pomoci při vývoji účinnějších léků i prevenci onemocnění.
Vědci odhalili, proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce. Barvu skořápky dědí po matkách, zatímco u některých druhů mohou otcové ovlivnit skvrnitost. Objev pomáhá líp pochopit evoluční boj mezi kukačkami a jejich hostiteli.
Čeští vědci popsali metodu, která během čtyř minut vytvoří v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Za týden tak vyrobí materiál, na který by dosavadní postupy potřebovaly více než 40 let.
Vulkanologové chtějí k předpovídání erupcí využít matematické modely. Podle vědců je nutné chápat sopky jako složité systémy podobné počasí, což by mohlo zvýšit přesnost prognóz i usnadnit hledání ložisek surovin.
Hydrobiologové zkoumají rybí obsádku lipenské přehrady. Výsledky potvrzují, že i přes pokles početnosti se v nádrži stále vyskytují sumci obřích rozměrů. Největší letošní úlovek měřil přes dva metry a vážil pětapadesát kilogramů.
Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR identifikovali v dosud nepopsaném druhu mikroskopické houby nové sloučeniny s mimořádným potenciálem.
Mykologové z Botanického ústavu Akademie věd ČR popsali dva nové rody mikroskopických hub, které se dokáží přizpůsobit prostředí s vysokým obsahem soli.
Biologické hodiny v mozku nejsou řízeny jen střídáním dne a noci.