Severoatlantická aliance zahájila plánování nové vojenské aktivity v Arktidě v citlivém okamžiku, zvyšujícího se napětí kolem Grónska. Největší arktický ostrov se dostal do centra pozornosti kvůli snahám Donalda Trumpa o jeho začlenění pod Spojené státy.
Londýn s Berlínem plánují posílit vojenskou přítomnost v Grónsku v rámci NATO, aby demonstrovaly zájem o arktickou bezpečnost. Napětí vyvolala Trumpova tvrzení o ruské a čínské aktivitě, Dánsko a Grónsko však trvají na své suverenitě.
V době, kdy velkou část Evropy zasáhlo mrazivé počasí, čelí Arktida opačnému extrému. Na několika místech dalekého severu jsou na leden mimořádně vysoké teploty, které výrazně překonaly dosavadní historické rekordy.
Napětí kolem Grónska znovu zesílilo po výrocích z Washingtonu, které zpochybnily současné uspořádání v Arktidě. Evropa nyní reagovala jednotně a zdůraznila, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé a Dánsko.
Znovu obnovená rétorika Donalda Trumpa o potřebě Grónska vyvolala ostrou reakci přímo v Nuuku. Grónská vláda dává jasně najevo, že o osudu arktického ostrova nebude rozhodovat Washington, ale jeho obyvatelé.
Vědci došli k překvapivému zjištění. Plocha Arktidy se za posledních 20 let nijak výrazně nezmenšila. Dopomohly jí k tomu změny oceánských proudů.
Oteplování bude podle světových meteorologů pokračovat. Nejvíce zasáhne Arktidu, která začne přicházet o své ledovce.
Klimatické změny přetváří arktickou tundru, ale mnohem složitěji, než vědci dosud předpokládali.
Pode evropské meteorologické služby Copernicus byl letošní březen opět rekordní. Teploty se podepisují i na stavu arktického ledovce.
Arktický led dosáhl nejslabšího zimního vrcholu za posledních 47 let, což je alarmující známka klimatických změn.