Mykologové z Akademie věd popsali dosud neznámé druhy mikroskopických hub z české přírody. Zjistili, že jejich vliv nekončí u rozkladu dřeva – podílejí se i na zdraví půdy a koloběhu živin.
Čeští a korejští vědci chtějí objevit mikroorganismy, které zvýší produkci cenných látek z rostlin. Jejich společný projekt propojí chytré farmy s biologií a využije umělou inteligenci.
Takzvaný norovirus je jednou z nejčastějších příčin střevních problémů. Každoročně se s ním potýkají stovky milionů lidí po celém světě, jde totiž o velmi nakažlivý virus. Čeští vědci se nyní snaží odhalit, jak se norovirus šíří.
Jaký je přesný čas? Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni pomáhali vyvinout zařízení, které určuje takzvaný extrémně přesný čas. Ten má velký význam například v energetice, finančním sektoru nebo v navigaci.
Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) schválil 29 projektů na podporu návratu vědeckých pracovníků po kariérních přestávkách.
Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalil dva dosud považované za chybějící geny ptačí protivirové imunity – IRF3 a IRF9.
Kosmické záření nejvyšších energií možná netvoří lehké částice, jak se dosud předpokládalo, ale jádra těžkých kovů.
Vědci z Masarykovy univerzity se podílejí na vzniku rychlého diagnostického testu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Studie by v budoucnu mohla vést k přesnějším a neinvazivním screeningovým metodám.
Tým českých vědců poprvé detailně popsal, jak funguje enzym Nedd4-2, který hraje zásadní roli při udržování správné hladiny sodíku v těle.
Tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR přišel s významným vylepšením pro baterie budoucnosti.