Další válka na obzoru. Ázerbájdžán se handrkuje o pohraniční oblasti s Arménií
Schyluje se ke třetí válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem od rozpadu Sovětského svazu. Problémem jsou znovu sporné příhraniční oblasti.
Schyluje se ke třetí válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem od rozpadu Sovětského svazu. Problémem jsou znovu sporné příhraniční oblasti.
Ázerbájdžán rozhodoval o novém prezidentovi. Funkci však znovu obsadí Ilham Alijev, jenž je prezidentem od roku 2003 a podle někdejší změny ústavy může být volen doživotně.
Mezi Ázerbájdžánem a Arménií se možná blýská na lepší časy. Obě země mají po Novém roce v Rusku podepsat mírovou smlouvu.
Výměnou zajatců by měla začít cesta ke zlepšení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Ty léta trpí kvůli spornému území Náhorního Karabachu.
Poprvé za dvacet let v prezidentské funkci navštívil Ilham Alijev Náhorní Karabach. A to hlavně proto, aby ve Stěpanakertu vyvěsil ázerbájdžánskou vlajku.
Kvůli vypjaté situaci s Ázerbájdžánem se Arménie připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Vypadá to ale, že na kuří oko šlápla spíše Rusku.
Mise OSN má posoudit humanitární situaci v Náhorním Karabachu. Ten už ale opustila drtivá většina obyvatel.
Náhorní Karabach končí svou neuznanou existenci. Mezitím, v obavách před ázerbájdžánskými čistkami, prchají jeho obyvatelé do Arménie.
Jestliže v roce 1992 opouštěli Náhorní Karabach Ázerbájdžánci, dnes je situace opačná. Úprk do své vlasti zahájili Arméni.
Ázerbájdžán ukončil jednání s etnickými Armény o budoucnosti Náhorního Karabachu. Podle zahraničních pozorovatelů se však v karabašském hlavním městě Stěpanakertu ozývá střelba i přes dohodnuté příměří. Střety si dosud vyžádaly přes 200 obětí.