Zubři a divocí koně v milovické rezervaci významnou měrou přispívají ke zkvalitnění půdy, na které se pasou. Díky přirozené pastvě se zvyšuje obsah organického uhlíku, stabilní humus a mikrobiální aktivita půdy. To zlepšuje úrodnost půdy a její schopnost zadržovat vodu v krajině. Přirozená pastva je tak efektivním nástrojem, jak zmírnit dopady změny klimatu a zároveň jak podpořit biologickou rozmanitost.
Naopak pastva hospodářských zvířat vede k emisím uhlíku do prostředí a ke změně klimatu. Podle vědeckých výzkumů pastva domácích zvířat směřuje k úbytku organické hmoty v půdě nebo k vyplavování dusíkatých látek do povrchových a podzemních vod.
„Velcí kopytníci byli po miliony let součástí vyváženého systému, který byl uhlíkově neutrální. Navíc byli jedním z hlavních činitelů, který vnášel do krajiny potřebnou dynamiku a tím hrál klíčovou roli při vytváření vysoké biologické rozmanitosti,“ říká ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Výzkum potvrzuje poznatky mezinárodního výzkumného týmu v Rumunsku, kde vypustili 170 zubrů do přírody v pohoří Tarcu. Stádo se pohybuje na ploše o rozloze 50 kilometrů čtverečních a zachytí dva miliony tun uhlíku ročně. To je asi 9,8krát víc, než kolik by stejná oblast zachytila uhlíku bez zubrů. Rozdíl odpovídá ročním emisím oxidu uhličitého přibližně 1,88 milionu průměrných amerických benzinových aut.
