Výstřelem z poloautomatické pistole Browning M 1910 způsobil teprve 20letý bosenský Srb Gavrilo Princip jednu z nejdůležitějších událostí v dějinách novověku, která způsobila přepsání po století platných pořádků. Když totiž 28. června 1914 vystřelil v Sarajevu tento mladík na nástupce rakousko-uherského trůnu František Ferdinanda D´Este, dali s věci do pohybu a kolo dějin už nešlo zastavit, protože právě odstartovala dosud nejstrašnější válka v dějinách. Jejího konce se Princip nedožil, přestože se za smrt arcivévody z Konopiště, vyhnul trestu smrti. Dostal však dvacet let žaláře, které si odpykával v terezínské pevnosti, kde také v předvečer konce války, v dubnu 1918 zemřel.
Princip se narodil 25. července 1894, přesně před 130 lety a už v útlém věku byl politicky aktivní a vykazoval militantní sklony. Přestože kvůli prodělané tuberkulóze trpěl celoživotně zdravotními problémy, zaspal se na vojenskou školu v Sarajevu a brzy vstoupil do radikální politické skupiny Mladá Bosna, úzce spolupracující s další frakcí Černá ruka. Právě členové těchto skupin se už v roce 1912 dohodli, že zabijí rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.
Když však měl v červnu do Sarajeva zavítat jeho nástupce, vytušili svou příležitost. První pokus o atentát jim nevyšel, ale o několik minut později, kdy nečekaně vozidlo s následovníkem trůnu změnilo plánovanou trasu, vyšel Princip z jednoho z obchodů a rázem se ocitl Františkovi Ferdinandovi takřka na dosah. Příležitosti využil a na místě zůstal mrtvý nejen habsburský dědic, ale i jeho žena Žofie Chotková.
Princip se na místě pokusil spáchat sebevraždu, ale zbraň mu selhala, stejně jako vyzvracel kapsli kyanidu, kterou měl připravenou ke spolknutí. O sebevraždu se pak pokusil i ve vězení, kde byl vystaven velmi krutým podmínkám, ovšem nakonec jej zabila tuberkulóza, kterou už prodělal v dětství.
