Jako poslední zoufalou snahu vyhnout se deportacím do vyhlazovacích táborů označují historici povstání ve varšavském židovském ghettu, které začalo přesně před 80 lety. Zoufalý pokus polských Židů o přežití byl ale kontraproduktivní. Německá říše kvůli němu jen zrychlila odsun Židů do táborů smrti a jejich likvidaci. Předem prohraný boj Židé vydrželi celý měsíc, než povstání definitivně skončilo 16. května 1943.
Už od roku 1940 Němci soustřeďovali polské Židy do extrémně přeplněných ghett v hlavním městě Varšavě. O dva roky později začali nacisté s jejich deportacemi do tábora Treblinka. Začátkem roku 1943 začal mezi zbytky obyvatel ghetta sílit odpor a začali provádět partyzánské akce. Proto německé velení rozhodlo o likvidaci ghetta, která měla začít 19. dubna. Ten den na místo dorazila německá policie. Ta se však místo zubožených Židů setkala s odhodlanou skupinou zhruba tisíce bojovníků, kteří se ozbrojili pistolemi, granáty a Molotovovými koktejly.
Konečný účet měsíčních bojů byl tragický. Za oběť jim padlo přes 56 tisíc polských Židů. Německá strana počet zemřelých nikdy neuvedla. Konečnou tečku za touto událostí udělal až rok 1970, kdy místo bojů navštívil západoněmecký kancléř Willy Brandt. Položil tehdy věnec k památníku bojovníku ghetta, poklekl a sepjal ruce.
