Uvedená ekonomická soběstačnost je nejvyšší mezi českými a slovenskými zoologickými zahradami a naprosto výjimečná i při srovnání se světovými zoo.
Zoo Zlín potřebovala pro zajištění provozu 215 milionů korun. Provozní příspěvek zřizovatele, statutárního města Zlín, činil 23 milionů korun, Zahrada tak dokázala vyjít se stejným provozním příspěvkem, jaký obdržela v roce 1999. Částkou 1,3 milionu na chov vzácných a ohrožených druhů zvířat přispělo Ministerstvo životního prostředí. Zbývající potřebné finanční zajištění si zlínská zoo vydělala sama. „Hlavním zdrojem našich vlastních příjmů je samozřejmě vstupné, ale nespoléháme se jen na návštěvnost a dlouhodobý vysoký zájem návštěvníků. Sami hledáme příležitosti, jak získat finance. Změnili jsme systém pronájmu restaurací a vláčku, přišli s atraktivními zážitkovými programy, nabízíme krmení rejnoků a žiraf, dětské letní tábory, provozujeme obchody se suvenýry, neustále rozšiřujeme nabídku e-shopu. Novinkou pro letošní rok 2024 je společenský prostor U Supa, který umožní uspořádat firemní akce, školení, školní výlety, společenské a svatební oslavy, a to včetně cateringu,“ přiblížil aktivity ředitel Roman Horský. Sponzorské dary dosahují tří milionů korun.
K ekonomické prosperitě Zoo Zlín napomáhají i provozní opatření zaměřená na úsporu vody a energií. Dvacet retenčních nádrží s kapacitou 680 metrů krychlových zadržuje dešťovou vodu, která pak slouží třeba pro zalévání.
Letos se zoo chystá zprovoznit fotovoltaickou elektrárnu, která pokryje podstatnou část její spotřeby. „Zastřešíme parkoviště pro návštěvníky u sezónního vstupu a na vzniklou plochu umístíme kolem 1 400 fotovoltaických panelů, pro představu je to instalace v rozsahu zhruba 70 rodinných domů. Ušetříme energii, a navíc nabídneme další komfort pro návštěvníky, to nám dává smysl,“ doplnil Horský.
