Teprve teď ale matka dovolila provést chovatelům preventivní prohlídku, když se od mláděte vzdálila. „Vývoj medojedů je stejně jako u ostatních lasic poměrně pomalý, a tak mládě dlouho potřebuje veškerou pozornost a péči matky. Ve světovém kontextu jde stále o mimořádný odchov, a tak jsme dvojici dopřávali maximální klid,“ říká zooložka Gabriela Linhart.
Právě s ohledem na výjimečnost přírůstku zůstává relativně dlouhou dobu nejasné i pohlaví mláděte. „Máme tip, založený na zkušenosti s předchozími mláďaty. Domněnku ale potvrdí až analýza DNA ve specializované laboratoři. Také tamější experti provádějí analýzu vzorku medojeda vůbec poprvé a rozhodli se jako referenční druh využít v Česku žijícího příbuzného jezevce lesního,“ doplňuje zooložka.
V zoologických zahradách po celém světě žije lehce přes padesát medojedů, je jich tedy méně než například ikonických pand velkých. Medojed je svéhlavé a urputné zvíře, které je třeba neustále zabavovat a připravovat mu nové podněty, navzdory tomu často vymyslí, jak se dostat i z těch nejlépe zabezpečených expozic. Jde o masožravce, který si ale rád pochutná i na hlízách nebo medu. Pozoruhodná je jeho výrazná odolnost vůči rozličným jedům – díky tomu si nezřídka pochutná i na jedovatých hadech či štírech.
Obrovitá síla a překvapivá houževnatost způsobuje, že se medojedům vyhýbají i mnohem větší šelmy, například lvi, hyeny nebo levharti. Medojed je dokonce zapsaný v Guinnessově knize rekordů jako nejvíce nebojácné zvíře. Vypadá to, jako by měl málo vyvinutý pud sebezáchovy. Vědci zaznamenali případy, kdy jediný medojed zaútočil na smečku lvic a zahnal je.
