Novela zaručí větší přehlednost v označování vín a větší jistotu pro spotřebitele v tom, odkud víno pochází. Zákon určí, kdy mohou být na etiketě vín uváděny některé informace, jako například o historii vína či jeho výrobce, a vyobrazeny různé objekty, místa či erby.
„Místa, objekty nebo symboly vážící se k České republice mohou být vyobrazeny pouze na etiketách vín vyrobených z tuzemských hroznů, jejichž místo výroby, nebo jejich výrobce, má k vyobrazení blízký geografický nebo historický vztah. Touto úpravou významně omezíme klamání spotřebitelů prodejem zahraničních vín s etiketami, na kterých jsou známá místa České republiky. Nebude tedy možné, aby zákazník v lahvi opatřené etiketou s obrázkem například Pražského hradu objevil víno původem z Moldávie,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Jako „panenská sklizeň“ může být označeno pouze víno vyrobené z hroznů z první sklizně vinice. V případě „mladého vína“ byla prodloužena lhůta, ve které může být nabízeno spotřebitelům, a to až do 30. dubna roku následujícího po sklizni. Šumivá vína vyrobená tradiční metodou druhotného kvašení v lahvi, která zrála v lahvi na kalech minimálně 18 měsíců, mohou být označena jako „rezerva“ a v případě, kdy zrála nejméně 30 měsíců, jako „grand rezerva“.
Novinkou je také je vytvoření základního právního rámce s vymezením technologických postupů pro „oranžová vína“, „nefiltrovaná vína“ a přirozeně šumivá vína typu „pétillant naturel“. Oranžová vína získávají svou osobitou barvu a chuť dlouhou macerací, nefiltrovaná vína neprochází během procesu svého zrání a lahvování filtrací a ponechávají si svůj přirozený jemný zákal. Vína typu „pétillant naturelt“ jsou přirozeně šumivá vína, která se ještě před ukončením kvašení stáčí do lahví.
