Měl to být tajný projev, který západočeské straníky seznámí s krizí uvnitř společnosti i KSČ. Jenže jeden z techniků Československé televize, která o události odvysílala jen krátkou zprávu, celý projev generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše v plzeňském Červeném Hrádku natočil a skrze disent vypustil do světa. Byla z toho okamžitá senzace, které jen urychlila pád komunistického režimu v Československu. Jakeš působil chvílemi trochu zmateně, pletl si třeba bojlery s brojlery, jindy bezelstně, občas nebylo úplně jasné, o čem mluví. „To není jednoduchý proces ta přestavba. Není. To je proces, bych řekl, v kterým se ne každý dost vyzná, a proces, do kterýho mohou vstoupit nepřátelé a vypadají přitom jako přátelé, určitou dobu,“ prohlásil například.
Jakešův projev byl až nečekaně otevřený, sám tajemník přirovnával stranu ke kůlu v plotě, protože ve svém socialistické snažení zůstala už sama, narážel na činnost odpůrců režimu, jako byl Václav Havel či Jiří Hájek nebo bývalí straníci Alexandr Dubček nebo Oldřich Černík, s nimiž se strana nerozešla v dobrém. Na paškál si bral i umělce, kteří berou vysoké platy a přitom nevyjadřují potřebnou loajalitu straně. "No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no, ale ona už tři roky po sobě bere šest set tisíc každý rok. A další. Ne šest set, milion, dva miliony berou, Jandové a jiní, každý rok," pronesl.
Stejně legendární jako Jakešův projev v Hrádku se stal i zápis do kroniky tamních zemědělců, kteří se starali o jídlo pro účastníky sjezdu. Jakeš jim tehdy napsal: "Přeji pracovníkům Kuchině, aby družtevníci byli s vámi i nadále spokojeni.“
Projev, z něhož si prakticky celá společnost pro jeho lehce humoristický tón, utahovala, se veřejné prezentace dočkal až při Sametové revoluci, kdy se dokonce pouštěl ze záznamu v ulicích. V dalších letech pak vyšel na CD. Sám Miloš Jakeš v roce 2009 nahlas uvažoval o vymáhání autorských práv.
