Pokud by lékaři operace zastavili, pacientky by čekaly na zákrok výrazně delší dobu než dnes. Některým by se zhoršil zdravotní stav, jiné by přišly o možnost šetrnější léčby. Delší čekací doby by zároveň zvýšily tlak na nemocnice, které už dnes pracují na hraně kapacit.
A tak lékaři na klinikách jednodenní chirurgie operace dělat nepřestali. Zákroky ale začali vykazovat pod jinými kódy, nejčastěji jako operace nezhoubných nádorů. Péče tak zůstala dostupná, systém ale ztratil přehled.
Stát ani zdravotní pojišťovny tak nemají přesná data o tom, kolik onkologických operací se provádí, kde k nim dochází a s jakými výsledky. Smysl centrálního sběru dat se tím výrazně oslabuje a ztěžuje se i kontrola kvality péče.
Problém začal loni ve chvíli, kdy se změnila pravidla, podle kterých se platí a posuzují některé operace prsu u onkologických diagnóz.
Nejdřív přišla iniciativa z jednodenní péče, která chtěla nové úhradové kódy, aby mohla dostávat zaplaceno i za onkologické zákroky. Výbor chirurgické společnosti pak vyslovil názor, že onkologické operace prsu nemají dělat jednodenní zařízení, s tím souhlasilo ministerstvo zdravotnictví a přestalo zákroky zahrnovat do úhrad. Nikdo ale neurčil jasnější pravidla, jako například jaká má být kvalita zařízení, které zákroky může provádět, co musí splňovat nebo koho zaměstnávat. Proplácet je stát nebude jen klinikám jednodenní chirurgie. To je jediné kritérium.
Nerovnost v pravidlech si začínají uvědomovat i zdravotní pojišťovny. Některé už připravily zvláštní úhradové balíčky, které se snaží rozdíly částečně vyrovnat. Zároveň pokračují jednání o změně systému, Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že chce, aby hlavním kritériem byla kvalita péče.
