Díky kamerovému systému chovatelé pozorovali vývoj mláděte od jeho prvních dnů. Medvídě při příchodu na svět váží pouze 400 gramů, je slepé, takřka bez srsti a bezbranné. Desetiletá samice Saraswathi se ale projevila jako pečlivá matka. „Sameček zdárně prospívá, je ve skvělé kondici. Jeho váhu nyní odhadujeme kolem osmi kilogramů. Stále je závislý na mateřském mléku, začíná však již ochutnávat i ovoce a hmyz. Dokáže se už také vyšplhat na záda samice, pevně se chytne dlouhých hřbetních chlupů a nechá se vozit,“ popsal zoolog Zdeněk Čech.
Medvídě už můžou vidět i návštěvníci, každý den totiž dovádí ve venkovním výběhu.
Zlínská zoo je jedinou v Evropě, kde se za uplynulý rok podařilo tento druh medvěda odchovat. Medvědy pyskaté chová jen sedm evropských zoo. „Doufali jsme, že náš medvědí pár přispěje k oživení současné evropské populace medvědů pyskatých, která čítá 18 jedinců. Je skvělé, že se nám opětovně podařilo navázat na první odchov mláděte v roce 2018,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech.
Medvěd pyskatý patří mezi výrazné druhy medvědů díky své huňaté srsti a dlouhým chlupům na uších, krku a plecích. Ve volné přírodě se živí hlavně mravenci, termity a ovocem. Potravu hledá výhradně čichem, má totiž špatný zrak a velmi špatný sluch. Hnízda hmyzu otvírá dlouhými osmicentimetrovými drápy na předních nohách. Při jídle přitiskne čenich k otvoru, zavře nozdry, jazyk stočí do úzké ruličky a hmyz vsaje mezerou mezi předními řezáky. Při tomto nasávání způsobuje hlasitý zvuk připomínající hučení vysavače.
Dospělý medvěd může mít až 1,8 metru, jeho váha se pohybuje od sta do 140 kilogramů. Mládě přichází na svět po sedmiměsíční březosti, se samicí zůstává až do svých tří let. „Naše mládě zůstane ve zlínské zoo minimálně dva a půl roku. Poté mu společně s koordinátorem chovu medvědů pyskatých najdeme nový domov v některé evropské nebo světové zoo,“ doplnil Čech.
Domovinou medvědů pyskatých jsou lesy v Indii, Nepálu, Bangladéši a Ceylonu. Populace zvířat ve volné přírodě se odhaduje kolem deseti tisíc jedinců. Jejich počet neustále klesá kvůli ničení životního prostředí a lovu pro údajně léčivé části těla.
