Až 85 procent pozůstalých se rozhodne pro kremaci. Zpopelnění je nejlevnějším způsobem, lidé ho volí také kvůli úspoře místa. Na druhu stranu je extrémně neekologické. Při spalování těla se do ovzduší uvolňují toxické látky nejen z oblečení, ale také například z amalgámových zubních plomb. Ekologičtější variantou je pohřeb do země v rakvi. K tomu v Česku příliš nedochází.
Tělo zemřelého lze pohřbít i jinak. Na výběr je ze dvou základních možností. Zpopelnění s využitím ekologické urny, nebo uložení těla do země v rozložitelné rakvi nebo bez ní. Ekologickou urnu lze uložit na tradiční i přírodní hřbitov. Ty jsou u nás tři, a to v Praze v Ďáblicích, v Lošanech u Kolína a na jižní Moravě u Šatova. Ekologická urna v sobě může obsahovat semínko stromu, které po jejím rozložení pod zemí vyklíčí. Ekologická rakev nesmí obsahovat žádné železo, ani nesmí být natřená lakem. Uložit ji lze pouze na hřbitově. Stejně tak tělo bez ní. To musí být vždy zabalené v rozložitelném rubáši. Na hřbitov ho však musí pohřební služba dovézt vždy v rakvi. Popel nebožtíka lze také rozptýlit na jakémkoliv místě, pokud k tomu má pozůstalý souhlas majitele pozemku.
Ve světě jsou ekologickým pohřbům otevřenější. Jednou z nejzajímavějších variant je pohřbení popela společně se směsí betonu na mořské dno, kde beton osídlí koráli a stane se z něho korálový útes. Využívá se také metoda pohřebního lusku, kdy se tělo zesnulého uloží pod zem v kapsli, ze které vyroste strom.
