K dnešnímu dni přesahuje počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii 15 000. V sutinách stále zůstává velké množství lidí. Jejich šance na záchranu však rapidně klesá.
Obyvatelé, kteří zoufale čekají u trosek zřícených budov, ve kterých jsou jejich rodiny, kritizují vládu za neschopnost pomoci.
Turkové si stěžují na nedostatek vybavení, odborných znalostí a podpory k záchraně uvězněných. Z trosek se ozývá volání o pomoc.
"Kde je stát? Kde byli dva dny?" ptala se Sabiha Alinak ve středu poblíž zasněžené zřícené budovy ve městě Malatya, kde jsou její příbuzní.
Podobné scény a stížnosti byly i v sousední Sýrii, jejíž sever těžce zasáhlo pondělní zemětřesení a kde se počet obětí do středy vyšplhal na nejméně 2 950.
Syrský velvyslanec při OSN připustil, že vláda má nedostatek schopností a vybavení, s tím, že to zavinilo více než deset let občanské války v zemi a západní sankce.
Problémy narůstají i v péči o přeživší. Čtyřiašedesátiletý Melek si stěžoval na nedostatek záchranných týmů. "Přežili jsme zemětřesení, ale zemřeme tady hladem nebo zimou."
Lidé hledají přístřešky a mnohdy tráví chladné únorové večery v provizorních stanech. Zima a hlad jsou aktuálními nepřáteli na syrské i turecké straně. Na situaci upozorňuje i Světová zdravotnická organizace, s tím, že u přeživších může dojít k vážným zraněním způsobeným mrazem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhajoval reakci své vlády s tím, že nebylo možné se na rozsah katastrofy připravit. Uznal, že vláda narazila na nějaké problémy, ale řekl, že situace je nyní pod kontrolou. Vůdce hlavní turecké opoziční strany Kemal Kilicdaroglu s tím nesouhlasil. "Pokud je za to odpovědná jedna osoba, je to Erdogan," řekl.
Prezident obvinění odmítl a řekl, že po katastrofě je nutná jednota. "V období, jako je toto, nemohu strávit lidi, kteří vedou negativní kampaně s politickým zájmem," řekl novinářům.
