Současná verze vyhlášky z roku 2021 se zabývá pouze vodní erozí, která ohrožuje skoro polovinu zemědělské půdy v České republice. Nově se bude věnovat i větrné erozi. Zemědělci tak budou muset půdu líp chránit před škodami způsobenými změnou klimatu, tedy hlavně před suchem a extrémními výkyvy počasí.
Proti vodní erozi se půda chrání maximálním pokryvem po celý rok. Půda nesmí být holá, aby ji prudké deště nezničily. Erozi je možné zabránit například střídáním různých plodin, orbou po vrstevnici nebo hospodařením s pomocnými plodinami či meziplodinami, které dokážou půdu regenerovat. Takovou meziplodinou bývá třeba ředkev olejná, hořčice bílá nebo lnička setá.
Větrná eroze nejčastěji ohrožuje zemědělskou půdu v rovinatých krajinách. Jde o zhruba šest procent zemědělské půdy v Česku.
Jak vypadá větrná a vodní eroze?
Eroze zemědělské půdy vzniká postupným odplavováním nebo odnášením svrchní vrstvy půdy, která bývá ze všeho nejúrodnější. Spouštěčem jsou přírodní procesy, zejména voda a vítr, ale zásadní roli hraje i způsob hospodaření.
Jak k erozi dochází?
Vodní eroze
Silný déšť dopadá na půdu a narušuje její strukturu.
Voda stéká po povrchu a bere s sebou jemné částice humusu.
Vznikají stružky a rýhy, časem i hluboké erozní brázdy.
Nejčastěji se tak stává na svazích, kde se voda nestihne vsakovat.
Větrná eroze
Vyskytuje se hlavně v suchých a nezatravněných oblastech.
Vítr unáší prachové a humusové částice do okolí.
Typický je tento jev především na velkých otevřených lánech bez větrolamů.
