Kromě Jaromíra Jágra asi není žádný jiný český hokejista, který by docílil takových úspěchů jako Dominik Hašek. Pozornost na sebe strhl už na začátku 80. let jako brankář prvoligových Pardubic, odkud se brzy dostal do reprezentace, kde už na konci dekády byl za jasnou jedničku. A jelikož i díky němu prestiž československého hokeje byla ve světě velmi vysoká, nebylo divu, že hned po revoluci zamířil Hašek do klubu NHL Chicago Blackhawks, s nimiž koketoval už v polovině 80. let. Tehdy ke spolupráci ještě nedošlo, protože pro Haška by to znamenalo jistou emigraci, které se obával.
Ovšem v roce 1990 se rozjela jeho slavná jízda 90. lety, kdy nad svou hlavu zvedl i Stanley Cup a která byla korunována vítězství českého národního týmu na olympijském „turnaji století“ v japonském Naganu, kdy ve finálovém zápase s Rusy Hašek vychytal čisté konto. V NHL vydržel do roku 2006, kdy se vrátil do rodných Pardubic. Štěstí v dalších letech zkusil ještě v ruské Kontinentální lize, ovšem Gagarinův pohár jej už minul.
Jeho počínání po konci kariéry však už nese známky rozporuplnosti. Posměch veřejnosti sklidil za své podnikatelské aktivity, zejména kvůli reklamě na energetický nápoj Smarty. Jako neúspěšnou lze hodnotit i jeho politickou angažovat, která dostala obrátky po začátku války na Ukrajině, kdy se začal ostrým způsobem vymezovat vůči jakékoliv přítomnosti ruských sportovců na mezinárodních kolbištích. S takovými názory se chtěl dostat do Senátu za koalici SPOLU, ale nakonec kandidovat jako nestraník, protože ani podporu Pirátů, o níž usiloval, nakonec nezískal. Do Senátu se ziskem 20,28 procent hlasů nezamířil.
