Podle analýzy Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší a Global Energy Monitor Čína v loňském roce spustila více než 50 uhelných jednotek s výkonem přes 1 gigawatt, celkově 78 gigawattů nové uhelné kapacity. Jde o výrazný nárůst oproti předchozím rokům, kdy se ročně uvádělo do provozu méně než 20 bloků. Současně Peking přidal 315 gigawattů solární a 119 gigawattů větrné energie, což umožnilo, aby podíl uhlí v celkové výrobě elektřiny mírně klesl.
Rozvoj uhelných elektráren je podle expertů reakcí na rostoucí energetickou poptávku v zemi, která má 1,4 miliardy obyvatel a rychle se industrializuje. Elektrická energie je klíčová pro provoz továren, technologický rozvoj a rostoucí domácí spotřebu. Výpadky proudu v letech 2021 a 2022 zvýraznily rizika energetické bezpečnosti, a vláda proto schválila stavbu nových uhelných kapacit. Analytici varují, že masivní rozšiřování uhelné energetiky může zpomalit přechod k čistějším zdrojům, a doporučují urychlit odstavování zastaralých a neefektivních elektráren a zajistit, aby emise z energetiky mezi lety 2025 a 2030 nerostly.
Naopak Česká republika jde zcela odlišným směrem. O víkendu skončila těžba v posledním uhelném dolu ČSM na Karvinsku a v blízké budoucnosti obrovské zásoby uhlí, které pod zemí zůstávají, měly být nenávratně zničeny.
Another watershed moment has arrived for🇨🇳China’s energy sector as, by the end of 2026, installed solar generation capacity is set to surpass coal generation capacity for the first time in history.
— Francesco Sassi (@Frank_Stones) February 3, 2026
🧵 pic.twitter.com/HUGHBtoSlv
