Rychle stoupající počet návštěvníků, kteří každý rok zamíří na zámek Chyše na Karlovarsku, znamená dnes jediné, a to, že stavba původně ze šestnáctého století si získává znovu svou proslulost, kterou měla ještě v dobách před oběma světovými válkami.
Dobu největší slávy zámek Chyše zažil v devatenáctém století, kdy připadl do vlastnictví významného českého šlechtice, hraběte Vladimíra Lažanského, který se jeho majitelem stal v roce 1891, tedy takřka ve stejné době, kdy působil jako prezident Národopisné výstavy českoslovanské v Praze.
Byl to právě hrabě Lažanský, kdo na zámek přivedl spisovatele Karla Čapka, který měl působit jako vychovatel jeho třináctiletého syna Prokopa. Čapkův pobyt v Chyši nechal znatelný otisk i v jeho tvorbě. Kromě toho, že na zámku napsal divadelní hru Věc Makropulos či knihu Povídky z jedné kapsy, vznikl zde i slavný román Krakatit. Ten nese své nadčasové poselství v prakticky přesném popisu vývoje atomové bomby. Inspirací byl výbuch v muniční továrně Škodových závodů v Plzni 25. května 1917. Katastrofu, při které zemřelo přes 150 lidí, Čapek pozorovat právě z balkonu chyšského zámku a udělala na něho dojem i přes čtyřicetikilometrovou vzdálenost.
Po druhé světové válce Benešovy dekrety zámek zestátnily a až do devadesátých let chátral. Dnes je znovu v majetku potomků hraběte Lažanského.
