Světové snahy o ochranu přírody a stíhání pachatelů jsou ohroženy rozdíly v zákonech o ochraně životního prostředí mezi jednotlivými zeměmi, varují experti OSN. „Silnější legislativa může odradit potenciální pachatele a rozšířit možnosti pro vyšetřování zločinů proti životnímu prostředí,“ uvedla Angela Me, vedoucí výzkumu a analýz OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC). Zpráva UNODC představil, jak různé země definují a trestají zločiny proti přírodě.
Studie zkoumala devět oblastí přírodních trestných činů, včetně odlesňování, hlukového znečištění, rybolovu, nakládání s odpady a ochrany divoké zvěře. UNODC zjistila, že 85 procent členských států OSN kriminalizuje přečiny proti divoké zvěři a 45 procent za některé environmentální zločiny ukládá tresty přesahující čtyři roky vězení.
„Naše analýza ukazuje globální pokrok v legislativě na ochranu životního prostředí,“ řekla Me. Přesto zůstávají rozdíly v zákonech a jejich prosazování, což umožňuje zločineckým skupinám využívat mezery v systému. Úroveň kriminalizace a trestů se liší podle regionů. Například v Oceánii je 43 procent zemí, kde je nelegální rybolov považován za závažný zločin, zatímco v Evropě jsou to jen dvě procenta. Naopak ve východní Africe považuje 12 z 18 zemí zločiny proti divoké zvěři za závažné.
Zpráva upozorňuje na rozdíly v aplikaci zákonů na jednotlivce a podniky, kdy firmy často dostávají pouze pokuty, zatímco jednotlivci čelí vězení. Autoři navrhují zlepšení legislativy, aby umožňovala konfiskaci prostředků použitých k páchání environmentálních zločinů. Podle expertů UNODC je třeba zlepšit sběr dat, prosazování zákonů a výzkum účinnosti trestů, což pomůže lépe porozumět, které aspekty kriminalizace jsou nejúčinnější v prevenci environmentálních zločinů.
