Slevové akce ovlivňovaly nákupy u zhruba osmdesáti procent lidí, pětadevadesát procent si přitom při nákupu hlídalo, zda je cena opravdu výhodná. Zákazníci jsou ale zároveň poměrně skeptičtí – osmdesát sedm procent z nich ví, že se „původní“ cena před slevou někdy uměle zvedá, aby sleva vypadala lépe. Přesto údaj o nejnižší ceně v posledních třiceti dnech, který musí obchodníci povinně uvádět od roku 2023, aktivně používá jen patnáct procent nakupujících.
Lidé se při posuzování výhodné nabídky nejčastěji opírají o „cenu v hlavě“, tedy vlastní představu běžné ceny, což dělá zhruba čtyřicet devět procent dotázaných. Důležitým vodítkem je také měrná cena za jeden kilogram či litr, kterou sleduje čtyřicet pět procent lidí a většina ji považuje za velmi užitečnou – pomáhá odhalit i zmenšování balení při stejné ceně. Naopak „původní“ cenu nebo velkou ceduli „Akce/Sleva“ bere mnoho zákazníků s rezervou, protože vědí, že bez kontextu může být zavádějící.
Odborníci proto doporučují nespoléhat jen na první dojem. Vyplatí se porovnávat měrnou cenu, všímat si nejnižší ceny za posledních třicet dní a nebát se nabídky ověřit i v jiném obchodě. Slevy mohou přinést skutečnou úsporu, ale jen tomu, kdo je vnímavý, čte i malé písmo a nenechá se zmást „nafouknutou“ slevou. Výzkum proběhl v září 2025 na vzorku 510 lidí ve věku od osmnácti do čtyřiašedesáti let.
