Spekulacím o původním významu údajně posledního dopisu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka je konec. Archiváři nejenže potvrdili pravost listu, ale také uvedli, že nejde o senzační poselství národu nebo Masarykův politický testament, ale o promluvu bývalého prezidenta k tehdejšímu ministrovi zahraničí Edvardu Benešovi, který se nakonec stal jeho nástupce v úřadu. Masarykovy myšlenky zachytil jeho syn Jan, jenž Beneše v čele diplomacie později nahradil.
Text pochází z konce srpna roku 1934 a věnuje se zejména národnostním otázkám Československa a jeho zahraniční politice. Varuje rovněž před stále se rozpínající nacistickým Německem, které podle Masaryka nakonec ukradne ještě více než do té doby. „Češi jsou praktičtí pracující, Němci mají jistou poctivost, ale ukradnou ještě víc. Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat. Nedělejte jim to jednoduché, hádejte se s nimi,“ stojí v listě, který byl napsaný v angličtině.
Dopis v roce 2005, rok před svou smrtí, předal Národnímu archivu osobní sekretář Jana Masaryka Antonín Sum. Na obálce bylo napsáno, že je určená k otevření až za 20 let.
V Lánech jsem se účastnil otevření dopisu s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Dopis ještě odborníci podrobí důkladnější analýze, ale už nyní víme, na co kladl první prezident důraz. Na vzdělávání, diskuzi a kritické myšlení. Tento jeho odkaz je v současné době… pic.twitter.com/YDQ5360GXl
— Petr Pavel (@prezidentpavel) September 19, 2025
