Světem se množí spekulace o tom, jak by mohla vypadat mírová smlouva mezi Ruskem a Ukrajinou. Nahlas se také už mluví o územích na východě Ukrajiny, o které armády obou států svádí boj a stále více světových představitelů se shoduje na tom, že nakonec připadnou Rusku. S takovými závěry se s největší pravděpodobností vrátil do Spojených států i vyjednavač amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a očekává se, že Trump na ně kývne.
Kyjev totiž podle dnešního telefonického rozhovoru mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym a německým kancléřem Friedrichem Merzem, stanovil své tři podmínky, z nichž už zachování územní celistvosti vypadlo. Ukrajina zejména požaduje bezpečnostní záruky ve spolupráci s Evropou a Spojenými státy, což by ale nakonec mohl být kámen úrazu. Rusko totiž, ač to není bod, na němž by se Witkoff s prezidentem Vladimirem Putinem dohodli, tvrdošíjně odmítá začlenění Ukrajiny do NATO.
Na tom, že pravděpodobně ale nastává čas příměří či dokonce trvalého míru, na němž Trump trvá, se shodují i další evropští politici. Mluví o něm polský premiér Donald Tusk i český prezident Petr Pavel, který dokonce řekl, že ztráta části území výměnou za přežití Ukrajiny, je přijatelná cena.
Dalším zlomovým dnem bude však zítřek. To by měla začít platit sekundární 100procentní cla pro země dovážející ruskou ropu. Ovšem je otázkou, zda je Trump vůbec uvede do praxe, protože podle svých slov je s výsledkem jednání Witkoffa s Putinem spokojený.
