Z revoluční euforie povstalo Občanské fórum. Mělo však pouze jepičí život
Než Občanské fórum rozdrtily ambice Václava Klause, bylo toto hnutí hybnou silou v Československu. Od jeho vzniku dnes uplyne 35 let.
19. listopadu 2024 v 06:50
Velmi krátkou, ačkoliv důležitou roli v revolučních listopadových dnech sehrálo aktivistické hnutí Občanské fórum, které vzniklo 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu, kde jeho prohlášení sepsal budoucí prezident Václav Havel. Ten se také stal prvním vůdcem spolku, který toto hnutí provedl revolučními dny, kdy chtěl pokračovat v činnosti Charty 77. Společně s Občanským fórem vznikla na Slovensku velmi podobná platforma Verejnosť proti nasiliu, kterou vedl prognostik Fedor Gál.
Jak se pak střídali vůdci hnutí, od Petra Pitharta, přes Jana Urbana, Ivana Fišeru či Petra Kučeru až po švagrovou Václava Havla, Dagmar Havlovou, vliv Občanského fóra slábl. Mohly za to také ambice jednotlivých výrazných členů, kdy se původní myšlenka začala štěpit. Stále úspěšnější Václav Klaus, poháněný vizí kupónové privatizace, nakonec založil vlastní stranu ODS. Centristický proud uvnitř OF se pak transformoval do Občanského hnutí, které naopak vedl Jiří Dienstbier.
Tím idea Občanského fóra vzala za své a z prvního projevu, který se konal 21. listopadu 1989 na Václavském náměstí v Praze z balkonu nakladatelství Melantrich, zbyly už jen vzpomínky zúčastněných. Konec Občanského fóra nastal 23. února 1991, kdy se celá záležitost pod Klausovým vedením stala historickým pojmem.
