Nejohroženějším druhem současné gastronomie jsou jednoznačně vesnické hospody, které jsou ale tradičně důležitou součástí společenského života na venkově. Podle dat Prazdroje je právě v obcích s méně než 5 000 obyvateli situace nejhorší a úbytek hospod nejmarkantnější. Za poslední čtyři roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo 15 procent vesnických hospod. Z toho jen loni skončilo přes 250 venkovských pohostinství.
Například v roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za dva týdny 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. Návštěvy hostinců nejvíce ze všech omezili právě lidé na vesnicích.
„Na celou gastronomii dopadá razantní růst cen vstupů. Zároveň mnoho lidí na vsích a v menších městech přešlo na pití piva v domácím prostředí – v garážích nebo na zahrádkách. A nové hosty shánějí hospodští na vesnicích velmi těžko,“ říká obchodní ředitel pivovaru Tomáš Mráz.
Podle průzkumu více než 17 procent restauratérů zvažuje, zda budou v provozování svého podniku pokračovat. Nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic. Náš největší pivovar už proto léta provozuje program pro podporu venkovských hospod s názvem Vesnice. Do projektu může vstoupit jakákoli hospoda, která odebírá plzeňské pivo a zároveň je situovaná v obci do 5 000 obyvatel. Projekt například financuje nové fasády, venkovní zahrádky nebo se podílí na pořádání speciálních akcí, třeba oslav dožínek.
