Právě na tuto cestu nyní znovu upozorňuje Světová zdravotnická organizace, která vyzvala vlády, aby výrazněji zdanily slazené a alkoholické nápoje.
Podle WHO jsou tyto produkty v mnoha zemích cenově velmi dostupné, což podporuje jejich vysokou spotřebu. Důsledkem je nárůst obezity, cukrovky, srdečně-cévních onemocnění i některých typů rakoviny. Zdravotnické systémy pak musí nést náklady na léčbu nemocí, kterým by šlo aspoň částečně předcházet. Organizace upozorňuje, že zatímco výrobci nápojů mají miliardové zisky, státy získávají jen zlomek prostřednictvím daní.
Zdravotní daně považuje WHO za jeden z nejsilnějších preventivních nástrojů. Vyšší zdanění podle ní nejen snižuje spotřebu škodlivých výrobků, ale zároveň přináší peníze, které můžou vlády investovat zpět do zdravotní péče. Organizace zároveň připouští, že jde o krok politicky citlivý a často narážející na odpor silných ekonomických hráčů. Přesto upozorňuje, že v některých zemích už podobná opatření přinesla výsledky v podobě nižší spotřeby nebo vyšších příjmů do veřejných rozpočtů.
WHO zároveň poukazuje na mezery v současných daňových systémech. Zvláštní daně na slazené nápoje sice zavedla víc než stovka států, často se ale nevztahují na ochucená mléka, kávové či čajové nápoje nebo stoprocentní džusy. Podobně nejednotná je situace u alkoholu. V řadě zemí se pivo v posledních letech stalo dostupnějším a část států, zejména v Evropě, vůbec nezdaňuje víno. Podle WHO by přitom spotřební daně měly dopadat na všechny alkoholické nápoje bez výjimky.