Podle WHO zasáhly rozpočtové škrty hlavně chudší a rozvojové země. Data z 108 států ukazují, že financování klíčových oblastí – například porodní péče, očkování nebo sledování nemocí – se v některých případech propadlo až o sedm desítek procent. Víc než 50 zemí hlásí propouštění zdravotnického personálu a zrušení vzdělávacích programů.
„Náhlé omezení pomoci stojí životy a ničí roky těžce vydobytých výsledků,“ uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Podle něj ale krize může být i příležitostí – země se mohou odpoutat od závislosti na zahraniční pomoci a budovat udržitelný systém z domácích zdrojů.
WHO vyzývá vlády, aby i v době ekonomických potíží považovaly zdraví za investici, nikoli za náklad. Doporučuje chránit rozpočty zdravotnictví, zefektivnit výdaje, omezit administrativu a integrovat dříve oddělené programy, například očkovací a krizové, do jednotných systémů primární péče.
Některé země už reagují: Nigérie zvýšila rozpočet zdravotnictví o 200 milionů dolarů, Ghana navýšila rozpočet své zdravotní pojišťovny o šedesát procent a Uganda spustila plán na lepší propojení zdravotních služeb. Nové pokyny WHO mají státům pomoci zvládnout přechod k soběstačnému financování a zajistit dostupnou péči i v době rozpočtových krizí.
