Aby palmy, juky nebo neobvyklé jehličnany přečkaly zimu bez úhony, připravují se jim na podzim ochranné konstrukce z polystyrenu nebo polykarbonátu. Ty mají udržet rostlinu v suchu, chránit je před sněhem a větrem a zabránit prudkému promrznutí. Nejzranitelnější částí palem či juk je jejich vrcholový pupen – srdíčko – které nesmí promrznout nebo nesmí přesáhnout mínusové hodnoty.
Když přijdou silné mrazy, využívá zoo slabé topné kabely nebo žárovky napojené na termostat, který zapíná vytápění v nejchladnějších nocích. Nejde o to rostliny vytápět, ale zabránit tomu, aby teplota uvnitř konstrukce klesla pod kritickou hranici. Po celou zimu se rostliny pravidelně kontrolují, větrají a hlídá se i to, aby se uvnitř nedržela nadměrná vlhkost, která je často nebezpečnější než samotný mráz.
Na jaře pracovníci zoo rostliny odkrývají postupně, aby se nepřehřály a neutrpěly šok z náhlého slunce.
