Podle studie v české populaci sice vzdělanost neustále roste, dokonce čím dál rychleji, ale ne vždy to s sebou přináší jen pozitivní výsledky. Až 60 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců totiž zastává pozice, které mohou vykonávat i lidé s nižším vzděláním, například lidé pouze s dokončenou střední školou. Výjimkou nejsou ani lidé s magisterským titulem, kteří pracují na pozicích vyžadující jen titul bakalářský. Ke všemu až 56 procent zaměstnanců pracuje zcela mimo obor, který studovali na vysoké škole.
S tím také souvisí výše mezd. Zaměstnanci s vyšším vzděláním dostávají nižší mzdu, než by vzhledem ke svému vzdělání měli dostávat. Studie prokázala, že rok nadbytečného vzdělání přináší dokonce až třikrát menší nárůst mzdy než rok vzdělání, které je pro danou pozici potřebné.
Z průzkumu dále vyplynulo, že největší nesoulad mezi dosaženým vzděláním a pozicí, již zaměstnanci zastávají, nastává v humanitních oborech, u absolventů umění nebo společenských a přírodních věd. Naopak soulad nacházejí absolventi pedagogických, technických a zdravotnických oborů. Problém však nepostihuje všechny skupiny stejně. „Nejvíce se týká žen, vysokoškoláků a absolventů některých oborů. Například 40 procent žen pracuje na pozicích s nižšími nároky, než odpovídá jejich vzdělání, zatímco u mužů je to 34 procent. Ženy také častěji než muži pracují mimo svůj vystudovaný obor,“ uvádí Jiří Balcar z Katedry ekonomie Vysoké školy báňské.
Lidé by proto měli využívat kariérní poradenství. Pomáhá i rozvoj adaptability pracovníků, který zaměstnancům umožňuje lépe se přizpůsobovat daným pozicím a snížit si tak mzdové znevýhodnění dané nesouladem mezi jejich nejvyšším dosaženým vzděláním a pozicí, kterou zastávají.
