Projekt první vysokorychlostní železnice v Česku s názvem „Moravská brána“ učinil zásadní krok vpřed. Ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) pro úsek mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem. To umožňuje Správě železnic zahájit výkup pozemků a připravit výstavbu.
Šedesát tři kilometrů dlouhá trať bude součástí klíčového spojení Praha–Brno–Ostrava a později se napojí i na Polsko směrem ke Katovicím a Varšavě. Ministerstvo životního prostředí zkoumalo vliv projektu na hluk, ovzduší i přírodu a shledalo dopady na veřejné zdraví jako přijatelné. Výjimkou je vliv na chráněnou oblast Natura 2000, který bude řešen samostatně.
Ministerstvo podmínilo souhlas 61 ekologickými opatřeními, která mají omezit či kompenzovat dopady stavby. Projekt se má stát prvním železničním úsekem v Česku financovaným formou PPP, tedy ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Podle ministra dopravy Martina Kupky i šéfa Správy železnic Jiřího Svobody jde o historický milník a důkaz kvalitní přípravy.
Vysokorychlostní tratě slibují revoluci v dopravě – nabídnou rychlost až 320 km/h, sníží emise, uvolní běžné tratě a zkrátí cestovní časy. Kromě „Moravské brány“ se chystají i další trasy, například z Prahy do Brna, Břeclavi nebo Drážďan. Česko se tak výrazně přibližuje evropské železniční špičce.
