Už čtyři druhy hmyzu schválila Evropská unie k používání výrobcům potravin. Chleba nebo třeba mouku můžou od ledna vyrábět ze sarančat, larev potemníka moučného, ze cvrčka domácího nebo larev potemníka stájového. Jídlo z hmyzu má celou řadu odpůrců. V některých státech proto usilují o to, aby bylo dostatečně označené. V Itálii například chtějí pro takové zboží vyhradit speciální regály, u nás se zase požaduje výrazné označení přímo na výrobcích.
Kvůli tomu chtějí poslanci SPD novelizovat zákon o potravinách, podle nich by měli spotřebitelé jasně vědět, že kupují výrobek s hmyzím proteinem. „Chceme do novely zahrnout povinné označení červeným tučným písmem o minimální velikosti 18 u výrobků, kde je přidaný hmyz,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý však upozornil Seznam Zprávy, že pokud by se nová povinnost dostala do českého zákona o potravinách, museli by se jí řídit pouze čeští výrobci a netýkalo by se to už výrobků z jiných zemí.
Seznam všech ingrediencí na etiketě být každopádně musí a to hlavně kvůli alergenům. „Je tam například uvedeno, že obsahuje prášek z cvrčka domácího, který může způsobit alergické reakce lidem s alergií na korýše,“ popsal Bílý. Zvýrazněné písmo ale součástí evropské směrnice není a složení často čtou právě hlavně alergici.
Méně známé může být pro zákazníky i to, že hmyz se už teď ve velkém používá v jogurtech, cukrovinkách nebo nápojích jako barvivo. Červená se například vyrábí z brouka známého jako karmín. Šelak, neboli výměšek z hmyzu, potom najdeme v lentilkách, nebo želé bonbonech.
