Důchody přiznané od roku 2026 budou díky novému výpočtu mírně vyšší než ty přiznané letos, i když do nich v lednu vstoupí valorizace. Základní výměra důchodů vzroste z letošních 4660 na 4900 korun a procentní část se navýší o 2,6 procenta. Naopak výchovné za vychované děti se sníží ze současných 503 korun na 500. Rozdíly nejsou dramatické, ale můžou hrát roli zvlášť u vyšších penzí.
Modelové propočty ukazují, že rozdíl mezi důchodem přiznaným letos a tím od ledna se pohybuje od několika desítek korun u nízkých příjmů až po víc než šest set korun měsíčně u lidí s velmi vysokými mzdami. U průměrné mzdy se důchod zvýší zhruba o tři stovky měsíčně. Přestože nejde o zásadní částky, nesprávně zvolený termín může ovlivnit výši důchodu po zbytek života.
Letos se navíc víc vyplatí zůstat v práci. Důchodci, kteří dál pracují, mohou uplatnit slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu, což znamená přibližně 2 600 korun měsíčně navíc na čisté mzdě. Kdo naopak odchod do penze ještě odloží, získá navýšení důchodu o 1,5 procenta za každé tři měsíce práce navíc. O konečné výši důchodu rozhoduje datum, od kterého je přiznaný, nikoli den podání žádosti. Lidé si tak mohou přesně zvolit, od kdy chtějí penzi pobírat, a podle toho si spočítat, která varianta je pro ně výhodnější.
Jak se k penzijnímu systému postaví budoucí vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, zůstává otázkou. ANO už avizovalo, že chce obnovit takzvaný spravedlivý valorizační vzorec, který by opět zohledňoval polovinu růstu reálných mezd místo současné třetiny. Statistiky přitom ukazují, že zájem o důchody v posledních letech kolísá. Zatímco v roce 2022 žádalo o starobní penzi rekordních 73 tisíc lidí, letos je to zatím jen kolem čtrnácti tisíc. Důvodem je právě snaha načasovat odchod do penze tak, aby byl pro žadatele finančně nejvýhodnější.
