Byly tři roky po druhé světové válce a Německo už zase připomínalo sud střelného prachu, Kvůli poválečnému uspořádání si totiž území bývalé Třetí říše rozebraly vítězné mocnosti a stejně jako samotné Německo, i jeho hlavní město Berlín se rozdělilo do čtyř sektorů. Jeho východní část ovládali Sověti, zbytek pak Amerika, Anglie a Francie. Právě tři západní státy se začátkem roku 1948 rozhodly, že nechají kvůli poválečné obnově Německa udělat měnovou reformu a natisknou nové bankovky. Podle původních úmluv nové peníze neměly platit pro Berlín, který ležel v prostoru sovětské sféry vlivu. Když však Američané, Angličané a Francouzi rozhodli, že se novými bankovkami bude platit i v německém hlavním městě, brali to Sověti jako výraz nepřátelství. 23. června 1948 bylo rozhodnuto. O půlnoci se uzavřou všechny přístupové cesty do západní části Berlína, které se využívají pro zásobování obyvatelsta. Když pak Sověti vypnuli elektřiny, vypukla v západním Berlíně panika a začaly se šířit zvěsti o budoucím hladomoru.
"Kdo ovládá Berlín, ovládá Německo. Kdo ovládá Německo, ovládá Evropu," řekl kdysi sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov a přesně podle toho se zachovaly západní mocnosti. Americký vojenský guvernér města Lucius Clay dal proto pokyn ke zřízení leteckého mostu, kdy do hlavního města začala proudit potravinová a energetická pomoc. Denně bylo nutné do západního Berlína přepravit 1 500 tun potravin a 3 500 tun uhlí, z něhož se vyráběla elektřina. Do této americké akce se kromě spojenců zapojila postupně i letadla z Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jihoafrické republiky, čímž se objem komodit zvýšil a situace se do zimy 1948 stabilizovala.
Blokáda Berlína skončila 12. května 1949, kdy Sověti usoudili, že akce nevyšla podle jejich představ. Dopad blokády byl ale citelný. Německo se po jejím konci rozdělilo na dva samostatné státy, stejně jako Berlín na dvě části. Symbolicky se toto rozštěpení německého hlavního města dokončilo v roce 1961 postavením Berlínské zdi mezi oběma sektory.
