Poté, co minulý týden ruským Dálným východem otřáslo mohutné zemětřesení o síle 8,8 stupně Richterovy škály a následně došlo po 500 letech k výbuchu tamní sopky Krašeninnikov, přišli z tamní oblasti zprávy o dalších otřesech půdy. Ty jsou způsobené zrychleným posunem tichomořské litosférické desky, kdy dochází k častějším kolizím s tou severoamerickou. Současné zemětřesení podle Geofyzikální služby Ruské akademie věd mělo sílu 5,7 stupně Richterovy škály a jeho epicentrum leželo v neobydlené oblasti, skoro 350 kilometrů od tamní metropole Petropavlovsk-Kamčatskij.
Zemětřesení, které postihlo Kamčatku 31. července, bylo podle amerických seizmologů nejsilnější od roku 2011. Dokonce se dostalo do desítky nejsilnějších zemětřesení do začátku měření v roce 1900. Jak uvedl Ústav vulkanologie a seismologie Dálného východu Ruské akademie věd, spustily tyto otřesy půdy aktivitu hned sedmi sopek. Kromě Krašeninnikova, zažil například vulkán Ključevskoj hned tři masivní erupce během jednoho dne.
🌋 Double eruption: Krasheninnikov volcano in Kamchatka ejects ash 4 km above sea level The first ash emission reached 6 km.
— BRICS 'n the World (@BRICSnTheWorld) August 6, 2025
Meanwhile, Klyuchevskoy volcano, also located on the peninsula, experienced a third ash emission in one day.#earthquake #Volcano pic.twitter.com/dYAdWlLdlW
Kamchatka was rocked by the most powerful earthquake in over 70 years — and the destruction speaks for itself. Crumbled walls, damaged buildings, and shaken communities are the aftermath of a seismic force rarely seen in modern times.
— The US Armenians (@TheUSArmenians) July 31, 2025
Source: AP News pic.twitter.com/WW57EElBws
